Ostatní

Úvodní stránka > Akt. informace > Ostatní

S tajícím sněhem na věčné časy a nikdy jinak!?

Aneb: Věřte odborníkům! – Ale kdy?!

Dopředu uvádím, že nemám v úmyslu paušálně nevěřit odborníkům (ani se nechci samostudiem stát expertem na centrální zásobování teplem – CZT). Mám však někdy s argumenty odborníků „drobné problémy“.

Například:

Proč musím vyvracet a dokazovat (dvoudenním měření tlaku), že několikaměsíční trvalé propouštění pojistného ventilu v objektové předávací stanici (OPS) není zaviněno vyšším než povoleným tlakem v potrubí pitné vody? Naštěstí zde bylo zřízeno (v rozporu s projektem) místo malé bezodtokové jímky přímé napojení potrubím na špatně odtékající vnitřní kanalizační vpust. Jinak jsme plavali ještě víc. Až po předložení důkazů byl vadný pojistný ventil vyměněn.

Proč mi bylo tvrzeno, že se teplo v kotelně neměří a výpočet je příliš složitý? Dle projektu se od prvopočátku má měřit hlavním měřičem a jednotlivá odběrná místa jsou samozřejmě rovněž osazena měřením. Nic nebyl platný ani písemný dotaz na vlastníka Město Boskovice ze dne 10. 8. 2005. Opakovaně jsem žádal zejména o vyhodnocení ztrát v rozvodech tepla v sídlišti. Mlha, mlha, mlha. Ale: ve stanovisku provozovatele k připomínkám odběratelů tepla (III/2010) se již mimo jiné uvádí, že povolené ztráty tepla jsou snadno vypočitatelné, neboť množství tepla se měří na výstupu ze zdroje a na vstupu do jednotlivých odběrných míst. Proč to nešlo vyhodnotit hned?

Pomíjím takové detaily, jako že „Nové rozvody jsou převážně v trasách stávajících rozvodů až do OPS.“ Že jsou na různých místech PD různé technické údaje – kotle, jejich účinnosti, kotelna, OPS, výkresy, – to jsou jen „drobné odchylky“ při kolaudaci. Nemíním se pídit po detailech, nemá to už smysl.

Nelze však tak jednoznačná souhlasit s tvrzením, že „Výstavbou bude provedeno napojení objektů na teplovodní bezkanálové rozvody vyrobené dle nejnovější technologie s minimální tepelnou ztrátou.“ Existuje totiž oproti použitému potrubí STANDARD ještě potrubí s 1x a 2x zesílenou tloušťkou izolace.

Nejsou snad také „úsměvné“ v roce 2005 tvrzené tepelné ztráty při rozvodu tepelné energie ve výši do 2 %? Rovněž tak bagatelizované zvýšení teploty o desetiny °C se nezdá v porovnání s potřebou tepla na změnu skupenství (tuším 80x víc než pro pouhé ohřátí) až tak zanedbatelné.

Je otázkou, jestli skutečnost, že projekt CZT získal dvě ocenění v soutěžích nejlepších projektů v rámci celé ČR, je skutečně důkazem o kvalitě projektu modernizace soustavy CZT v Boskovicích, nebo o úrovni jiných projektů. Projekt, který mi byl předložen k nahlédnutí, neobsahuje žádný ekonomický výpočet-porovnání při použití více zatepleného potrubí dle doporučení výrobce na dobu minimální životnosti potrubí 30 roků. Je škoda, že tento požadavek nebyl jeho součástí.

Je též úsměvné jako argument pro nízké ztráty v rozvodech uvádět obecně splnění podmínek SFŽP, když podmínky toto vyhodnocení vůbec nepožadovaly, takže ani nebylo provedeno.

Původní tvrzení, že ztráty v rozvodech neplatí odběratel, jsem nebral od začátku vážně a nečinily mi zásadní problém. Jen jsem toto tvrzení odmítal jako nepravdivé.

Nikdy jsem netvrdil, že modernizace soustavy CZT nic nepřinesla a že celkový stav je horší než byl před ní. Bylo by opravdu smutné, kdyby instalací supermoderních kondenzačních kotlů s velmi vysokou účinností nedošlo ke zvýšenému efektu, úspoře zemního plynu a zlepšení životního prostředí. Jen jsem opakovaně a hlavně marně po dobu pěti roků požadoval vyhodnocení ztrát tepla v rozvodné síti, a to porovnáním množství tepla v kotelně vyrobeného, předaného z kotelny a přejatého (prodaného) na jednotlivých OPS. S ohledem až na tři metry široké pásy rozpuštěného sněhu, se zelenou trávou, koncem každé zimy, téměř po celém sídlišti, se mi odborníkem uváděná 2 % ztrát v rozvodech jevila tak neuvěřitelně krásná, že jsem to chtěl zdokladovat. Bohužel to „nešlo“. Tráva se objevuje už při mírných celodenních mrazech, a to i v místech, kam celou zimu nedopadne přímý sluneční paprsek. V nejbližším okolí přitom leží i k deseti centimetrům sněhu. Takto se dá zjistit skoro celá přes 2 kilometry dlouhá trasa rozvodů tepla. Najdou se však i úseky, kde se sníh předčasně nerozpouští, což je zajímavé. A to vše v době, kdy lidé za nemalé peníze zateplují budovy, a stát na to vynakládá převeliké dotace.

Údajně jsou připomínky občanů „úsměvné, ale zcela mimo realitu“. Jenže nelze totiž házet všechny kotelny a jejich rozvody do jednoho pytle. Např. kotelna K 1 Mánesova ulice, byla několikrát modernizována, a ještě v době zpracování projektu (viz též zadání stavby září 2003) probíhala další výměna kotle za nový – na 1 rok? Přitom již v roce 2002 byla zpracována územní energetická koncepce, určující další směr postupu. Možná se to mělo zavčas lidem vysvětlit. Co se týká rozpouštění sněhu, nejeví se rozhodně nové rozvody jako kvalitnější, ale jejich ztrátová délka se jen v prostoru K1 znásobila, a o dotaci celého sídliště ještě prodloužila. Lze se divit pochybnostem občanů?

Úsměvné jsou rovněž podané informace na semináři s odběrateli tepla ve skleníku, v porovnání s následnými údaji dle písemného stanoviska (viz STANOVISKO PROVOZOVATELE K PŘIPOMÍNKÁM ODBĚRATELŮ TEPLA, III/2010, předkladatel: ZT Blansko a Město Boskovice), neboť jsou „dosti odlišné“. Např.:

(Pouze kotelna Pod Oborou.)

A teď si odběrateli vyber, která čísla platí! Navíc ČR – Státní energetická inspekce obdržela jako podklady ještě třetí variantu!

Jsme nabádáni, abychom věřili odborníkům. Ale jak máme vědět kdy?!

Jen malá citace z obdrženého článku dozoru stavby v září 2005 Odtávání sněhu nad rozvody CZT, označeného za „kvalitní, fundovaný materiál, neboť vychází z technických norem a dlouholetých zkušeností projektantů a dodavatelů technologie“: „Skutečné ztráty se v soustavě v Boskovicích pohybují v průměru do výše 2 %.“ (Dotaz byl na rozvody.) Předposlední uváděná skutečnost – 15,78 %! Dále byla v článku konstatována velmi dobrá účinnost soustavy CZT, která se Pod Oborou pohybuje v intervalu od 89,5 do 92,4 %. Nyní (prodej z výroby) 83 %? Dalším argumentem úniku tepla bylo, že hutněná zemina není dostatečně slehlá, ztráty se časem zlepší. Ve STANOVISKU jsme informováni, že naopak, po uplynutí delší doby tepelná vodivost stoupá a tepelné ztráty narůstají. “ Argument ozáření sluncem už vůbec nelze uznat v místech s celozimním stínem.

Nevím, nakolik ovlivní ve stanovisku vypočtenou teplotu povrchu půdy 1,58 °C při venkovní teplotě vzduchu 0 °C takové detaily jako použitý koeficient pro nadmořskou výšku Blanska 200 m (skutečnost téměř dvojnásobná), či teplota média 90 °C (bývá menší). Šedá teorie, zelená tráva nad rozvody. V místech, kde celou zimu nedopadne sluneční paprsek, ubývá sněhu nějak brzo i při celodenních teplotách pod bodem mrazu! Jeden zajímavý výpočet uvádím na konci.

Za téměř 40 roků není v technologii rozvodů tepla viditelný pokrok?

Můj kolega v zaměstnání si v minulém století postavil nad teplovodem z místní továrny v Letovicích skleník, a velmi si to pochvaloval. To jsme dál nepokročili?

Vřele souhlasím s citací ve stanovisku provozovatele, že kvalita teplovodu je dána pouze tloušťkou a tepelnou vodivostí izolace. Výrobce dodává 3 druhy potrubí dle zesílené tloušťky izolace (standard – v Boskovicích, nebo 1x či 2x zesílená izolace). Na můj laický dotaz výrobci ohledně rozdílu v ceně a hrubého nastínění rozdílu v úsporách pro různě předizolované potrubí (výpočet pro laika bez přesných podkladů těžko proveditelný), mi odmítli odpovědi s odůvodněním, že nejsem odběratel, tyto údaje nesdělují, v daném období do uvedené lokality žádné potrubí nedodávali (?), a že se mám obrátit na dodavatele tepla. Nutno ocenit, že se alespoň ozvali.

V nynějším stanovisku provozovatele uvedená velmi stručná čísla hodnotí použití lépe izolovaného potrubí jako nevýhodné (cca o 3 % ceny tepla roku 2009). Neznám rozdíl v ceně lépe izolovaného potrubí (vše ostatní zůstává), ovšem výpočet uvažuje s  obdobím 15 let, zatímco dodavatel potrubí doporučuje výpočet při provozní životnosti minimálně 30-ti let. Možná proto mu vychází v uvedeném příkladu výhodnější použití zesílené izolace. Též může být rozdíl v pohledu odběratele tepla či investora. A cena tepla jistě dlouhodobě klesat nebude.

Některé podrobnosti již vynechávám, bylo by to příliš dlouhé a unavující.

Ztráty tepla v rozvodech z kotelny Pod Oborou v r. 2009 (dle stanoviska provozovatele k připomínkám odběratelů tepla, viz též tabulku výše) činí 4 557,03 GJ. Cena pro odběratele je přes 600 Kč za jeden GJ. Za jakou cenu si ročně vyhříváme trávníky? Kdo to umí, ať si to spočítá. (Pozn.: INTERNET: Ceny tepelné energie k 1. 1. 2010 včetně DPH: Boskovice CZT 529,86 Kč/GJ ?)

Pokud by se hodnotily maximální tepelné ztráty při rozvodu tepelné energie dle přílohy č. 1 CR ERU č. 7/2008 je dle údajů STANOVISKA skutečnost Pod Oborou v r. 2009 tato:

Projekt získal dvě ocenění. Co skutečnost? Zejména ztráty rozvodů?

Po pěti letech marného dotazování jsem tuto otázku přednesl i na zasedání zastupitelů města Boskovice. I když se dotaz nedostal do zápisu, podalo Město Boskovice společně s SBD RADOST žádost o provedení kontroly na ERU a SEI.

ZÁVĚR:

Jak se letos ukázalo, byly odběratelům tepla v minulosti předkládány nepravdivé informace o ztrátách v rozvodech tepla a jejich zdokladování bylo neodůvodněně odmítáno.

Z radničních listů č. 9 jste se dozvěděli výsledky prověření účinnosti a ztrát systému CZT v Boskovicích. Všechno je v pořádku.

Kdeže ty loňské sněhy a tvrzená 2% ztrát v rozvodech jsou?

Za rok 2009 byly navíc odběratelům tepla dvakrát předloženy různé údaje: jiné na semináři ve skleníku a jiné v dodatečně zpracovaném písemném STANOVISKU k tomuto semináři! Státní energetická inspekce však obdržela jako podklady třetí variantu! Tudíž vypočetla ztrátu při rozvodu tepelné energie jako vyhovující, i když dle údajů písemného STANOVISKA maximální tepelné ztráty při rozvodu tepelné energie dodrženy nebyly!? Předložení odlišných variant podkladů veřejnosti SEI nekomentovala, i když byla informována. Dalšími připomínkami se SEI nezabývá, je to věc investora a vlastníka.

Takže ještě jednou: Za kolik korun si při ztrátě 4 557,03 GJ/rok a ceně pro odběratele přes 600 Kč za jeden GJ ročně vyhříváme trávníky?

Konstatování, že tání sněhu nad rozvody je jev, který je typický pro všechny soustavy CZT v rámci celé ČR snad znamená, že se s každým typickým jevem pro ČR musíme na věčné časy smířit? A nikdy jinak?!

Co na to ZELENÁ ÚSPORÁM? Zateplujme si aspoň domy (teď už bez dotací?) a v okolí stavějme skleníky, kolektory, či sluneční elektrárny? Nebo to dohánějme na úsporných žárovkách? Za téměř 40 roků není v technologii rozvodů tepla viditelný pokrok? Co na to „ZELENÍ“?

Opravdu se lépe izolované potrubí i s ohledem na budoucnost či životnost nevyplatí? Jak jsem se dočetl, i některé politické strany se stavějí v současné předvolební kampani proti centrálnímu vytápění z důvodů zbytečných ztrát za vyhřívání trávníků. (Nebyli to ZELENÍ.)

Kondenzační kotle s účinností nad 98% jsou fajn. Rozvody tepla už podstatně méně.

Jen mimochodem podotýkám, že, dle vyjádření Energetického regulačního úřadu nelze odběratele nutit k trvalému odběru tepelné energie. Nás někdo zavázal (těsně před privatizací bytů) pod těžkými sankcemi na 15 roků. Náklady na CZT činily cca 62 milionů Kč, městu za nájem platí odběratelé cca 5,5 mil. Kč ročně. Nevím, jak je zohledněn odprodej starých kotelen.

Rád věřím odborníkům, jenže když si sami protiřečí, tak s tím mám problém.

Karavana jde dál, otázky a pochybnosti zůstávají …(Rovněž tak zůstávají 36 roků staré rozvody tepla v domech.)

A nakonec ten slíbený zajímavý výpočet:

Tři muži přišli do motelu. Recepční uvedl, že pokoj stojí 30 Kč, a tak každý z mužů zaplatil 10Kč. Všichni odešli na pokoj. Po chvíli recepční zjistil, že cena je nižší a činí 25 Kč. Vzal tedy 5 Kč a poslal poslíčka, aby je vrátil. Ten však nevěděl, jak rozdělit 5 Kč na tři stejné díly, proto každému z mužů vrátil jen 1Kč a 2Kč si ponechal… To znamená, že každý z mužů nakonec zaplatil 9 Kč… Je to tak?? To je dohromady 27 Kč… Je to tak?? Poslíček má v kapse 2 Kč… Je to tak?? To je dohromady 29 Kč… Je to tak?? Tak kde je, k…., ta koruna?!?!

A teď machrujte….!!!!!!!

Jan Sedlák